k2 menu
pondělí, 04 duben 2005 13:41

Klasifikace výstupů 3. díl - horské souhrnné stupnice

Napsal(a)

Další díl miniseriálu, tentokrát o hodnocení obtížnosti převážně horských tůr. 

 Některé stupnice vychází z celkové náročnosti výstupu (nejenom z lezeckých potíží ,ale i z objektivních nebezpečí). Nejpoužívanější je Západoalpská stupnice. V bývalých zemích SSSR se potkáváme ze stupnicí v tomto regionu vytvořenou. Většinou se tyto hodnotící systémy uplatňují hlavně v horách. Dnes se také pomalu rozšiřují i stupnice pro obsažnější ohodnocení „bigwallového“ lezení.

 

Západoalpská klasifikace

Celosvětově se tato stupnice používá jako nejuniverzálnější ve velehorských terénech. Hodnocení vychází z celkové náročnosti výstupu (technické obtíže i objektivní nebezpečí, sestup, odlehlost výstupu, nadmořská výška …). Někdy se do závorky uvádějí zpřesňující informace (náročnost skalního lezení, sklon ledu ...).

 

F  (facile) lehké -převážně pasáže I, místy II. Sklon sněhu do 30°.Začátek opravdového lezení.

 

PD (peu difficile) mírně těžké -převážně pasáže II místy III. Sníh do 35-40°. Použití maček a cepínu nezbytné, jistá chůze, často velká expozice.

 

AD  (assez difficile) středně těžké -převážně pasáže III místy IV. Sníh 40-45°, místy 50°

 

D (difficile) těžké -převážně pasáže IV místy V. Sníh občas přesahuje 55°

 

TD  (trés difficile) velmi těžké -průstupy významných alpských stěn, skála dosahuje obtížnosti VI, krátké ledové úseky 90°.

 

ED (extrem difficile) krajně těžké -kolmé ledy, obtížné mixy a skály nejméně VII.

 

ABO (EX – extrem) výjimečně těžké -dlouhé a nebezpečné túry na horní hranici lidských schopností.


Od stupně AD se používají mezistupně „in“ a „sup“ pro spodní a horní hranici stupně. Stupeň ED byl rozdělen ještě na čtyři podstupně ED1 až ED4.



 

 

 

 

Bývalé země SSSR – používají šest stupňů rozdělených na podstupně A a B. Zahrnují v sobě všechny lezecké obtíže v cestě (nadmořská výška, délka výstupu, náročnost skalních pasáží, potřebný čas a materiál).

 

 

Přibližné srovnání Ruské a Alpské klasifikace

 

Ruská

 

klasifikační stupnice

 

Západoalpská

 

klasifikační stupnice

 

1

 

F-PD

 

2A

 

PD

 

2B

 

PD+

 

3A

 

AD

 

3B

 

AD+/D-

 

4A

 

D

 

4B

 

D+/TD-

 

5A

 

TD/ED-

 

5B

 

TD+/ED

 

6

 

ED-/ED+

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení „s“

 

Spolek jihotyrolských horských a lyžařských vůdců přišel s návrhem souhrnného ohodnocení skalních horolezeckých výstupů. Souhrnné hodnocení (označované „s“) má zohledňovat psychické nároky na lezce. Vedle stupně obtížnosti je za písmenem „s“uvedeno nové hodnocení, které je vždy o jedno číslo vyšší nebo nižší než hodnocení lezecké obtížnosti. Pokud je cesta výborně zajištěná je „s“ nižší, těžko jistitelná cesta má pak „s“ vyšší. Příkladně cesta za V dobře odjištěná by byla V sIV, opak by byl V sVI.
Kritéria pro ohodnocení „s“

Prvořadá

- stav jištění (vzdálenosti mezi skobami, nýty…)
- možnosti zřizovat jistící body
- povinná lezená místa volně
- nebezpečí za bouřky
Druhořadá
- kvalita skály
- objektivní nebezpečí 
Vedlejší
- orientace
- délka
- možnost ústupu
- obtížnost sestupu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V tisku (Montana 3/03) se objevil další návrh na nové hodnocení obtížnosti. Pochází z řad členů CAAI (Club Alpino Accademico Italiano). Vyjádření obtížnosti se skládá ze tří údajů: celková náročnost, úroveň možného zajištění a bezpečnosti cesty a technická obtížnost (hlavně maximálně povinná lezecká místa).

Celková náročnost výstupu se označuje římskou číslicí. Označuje celkovou náročnost podniku včetně přístupu a sestupu.

Zajištění cesty, možnost pádů a případného zranění. Označuje se písmeny „R“ a „S“. Stupeň „R“ mluví o zajistitelnosti a písmeno „S“ o kvalitě zajištění spity.

Technická obtížnost určuje ohodnocení „povinně“ volně lezených pasáží. Klasifikace vychází z běžně užívaných stupnic obtížnosti.

Čas ukáže, jak se rozšíří tento systém.

 

 

 

Číst 1305 krát

Alpenverein barevne rastr

 

Logo MestoKurim web

Naše činnost je realizována za podpory Města Kuřimi.

 

logo alpsport converted