k2 menu
pátek, 15 prosinec 2006 21:13

Předzimní příprava

Napsal(a)

… aneb malý výlet do Ötztálských alp 

Při shánění nadšenců pro podzimní výlet do Bulharska jsme přesvědčili seriozního lékaře z Plzně, že si s námi vychutná to nejlepší lezení, co se dá vůbec zažít. Jestli to nebyla lživá reklama se musíte Tomáše zeptat sami. Pravdou je, že jsme si s Tomem všichni padli do noty a při večerních seancích nad pěnivým mokem snivě plánovali další společné výlety. Někdy je mezi vyfantazírovaným přáním a opravdovým skutkem dlouhá cesta. V tomto případě to však byl skok přímo po hlavě. Tomáš přijel na malou oslavu Honzových narozenin, poznal, jak daleko je to pěšky na Kozla a jak u nás umí pršet, a přivezl s sebou plán na využití listopadového svátku.

 

 

 

S drobným zpožděním, které jsem nabral při posedávání na Pražském Florenci a čekajíce na autobus do Plzně, vyrážíme směr Alpy. Cílem našeho výletu je vystoupit na Wildspitze severní stěnou a sjet na prkýnkách normálkou. Krásný to plán …

 

priprklanovkam 1

 

 

 

Na cestě od chaty k lanovkám.

 

 

 

 

Do našeho přechodného bydliště, winterraumu na Braunschweiger Hütte, dorážíme za svitu hvězdiček a s pocitem, že jsme celou naši fyzičku zapomněli doma.

 

 

 

Sobota, náš den „D“. Brzy ráno vyrážíme a cítíme se plni sil a elánu pro náš plán. Začíná však přituhovat. Po hodince se doplazíme k lanovkám a zjišťujeme, že ta, kterou jsme chtěli použít, nejede. Tato nefunkční lanovka nás měla dovézt do půli cesty pod kopec. Neotálíme a vyrážíme po svých. Nadšení nás ještě trochu žene kupředu, i když už pokračujeme jen Tom a já. Kačer, který lyže nesl na batůžku, a na nohách se mu houpaly sněžnice, hodnotí výstup pod nefunkčním výtahem jako zbytečné plýtvání sil a radši si zalyžuje na místních sjezdovkách. Za hodinu a půl pomalu opadá i nám morální síla. Stále na nohách a konečná stanice lanovky stále solidně daleko. K tomu klesá oblačnost. Rozhodnutí není lehké, ale dole je plno možností na vyblbnutí. Tak snad příště, slibujeme si. Otáčíme.

 

 

 

 

 

priprnaceste_2.jpg

Tomáš na dlouhé cestě pod nefungující lanovkou.

 

 

 

Pitztalský ledovec nám nabízí několik možností si užít. Jdeme okusit místní sjezdovku. Lidí je však příliš a tak po jedné frontě balíme a jedeme si zatnout cepín do otevřené ledovcové trhliny hojně navštěvované místními ledoborci. Sklony od 60o až po strop. Kdo by nezkusil? A tak jsme doma zase za svitu hvězdiček.

 

 

 

 

 

priprnaledu_4.jpg

Hrajeme si na převislém ledu. Foto: Tomáš Urge

 

 

 

Touha po nějakém alpském vrcholku v nás stále hlodá. Kopeček přímo proti chatě, tamhle tím žlábkem na hřeben a pak na vršek – to půjde. A skoro to šlo, jen ten čas byl hrozně šibeniční. Asi 40 výškových metrů pod vrškem Linker Fernerkogel (3277 m.n.m) otáčíme. Opatrně sestupujeme dolů po rozbitém ledovci a pak rychle na vláček k autu. Ještěže jsme to otočili, jinak bychom ten poslední nestihli.

 

 

 

 

 

priprfernerkog_2.jpg

Náš kopeček před chatou, nahoru to bereme druhým žlebem zleva.

 

 

 

 

 

priprvezlabu.jpg

A takto se nám šlape, z vrcholkem za zády.

 

 

 

Cestou domů zase fantazírujeme co, kam a kdy příště, protože i bez alpského vrcholku to stálo za to.

 

 

 

17.-19.11 2006

Tomáš Urge

Radek Kottner "Kačer"

Adam Záděra

 

 

 

 

 

Číst 594 krát

Alpenverein barevne rastr

 

Logo MestoKurim web

Naše činnost je realizována za podpory Města Kuřimi.